Co je to animace?
Animace je proces vytváření zdánlivě pohybujícího se objektu a změny tvaru. Využívá se rychlé zobrazovací frekvence statických obrazů, které se od sebe minimálně, ale přesto liší. Při rychlém zobrazování těchto statických snímků za sebou vzniká pomocí setrvačnosti lidského oka dojem plynulého obrazu. Snímky se musí přehrávat takovou rychlostí, aby je lidské oko nedokázalo postřehnout. Čím větší rychlost přehrávaní snímků, tím vytváří animace větší dojem reality. Nejčastěji jsou zobrazovány v rychlém sledu, obvykle 24, 25, 30, nebo 60 snímků za vteřinu (FPS).
Animace lze zaznamenat na analogové média jako je například flip book – kniha s velkým počtem stránek, které se od sebe nepatrně liší. Při rychlém otáčení stránek vytváří jakoby reálný pohyb nebo jinou transformaci obrazu. Dalším analogovým způsobem je záznam na klasickou filmovou pásku nebo videokazety. Dnes probíhá záznam nejčastěji na digitální média, do nichž řadíme animované GIF formáty, flash animace a digitální video. Animace je práce animátorů. Existuje několik metod tvorby animace od papírové, loutkové, stop-motion až po nejnovější 3D animace.
Historie animace
První pokusy o animaci se objevily už v době kamenné. Na jeskynních malbách jsou zvířata nakreslena ve více polohách za sebou. Tím chtěli předkové znázornit pohyb. Avšak opravdu první animace začaly vznikat až v 19. století. Za jednoho z prvních vynálezců iluze pohyblivého obrazu patří Belgičan Joseph Antoine Ferdinand Plateau. Tento belgický fyzik přišel v roce 1832 se zařízením zvaném phenakistoscope. Jednalo se o mechanismus s rotujícím diskem. Kolem středu disku bylo několik obrázků. Jakmile uživatel roztočil disk na určitou rychlost, sled statických obrázků kolem středu disku vytvořil iluzi pohybu. O dva roky později vznikl technologicky vyspělejší přístroj zvaný zoetrope. Jeho vynálezcem byl britský matematik William George Horner. Jednalo se první zařízení, které mohlo současně sledovat více osob. Jedná se o válec s rozříznutými štěrbinami po stranách. Zoetrope funguje podobně jako phenakistoscope. Po roztočení válce, sleduje uživatel přes štěrbiny obrázky, které vytváří iluzi pohybu. V roce 1877 přisel Francouz Charles-Émile Reynaud s přístrojem praxinoscope. Byl podobný zoetrope, ale místo štěrbin na boční straně, používal praxinoscope zrcadla, která se nacházela uprostřed válce.
Největší rozšíření animace bylo až s příchodem kinematografie. První animovaný film se jmenoval The Enchanted Drawing, který už v 1900 vytvořil ve Spojených státech režisér J. Stuart Blackton. Jednalo se o pokus prvního němého filmu, který zahrnoval animované sekvence s využití stop-motion techniky. V roce 1906 přišel ten samý režisér ještě s propracovanějším animovaným filmem Humorous Phases of Funny Faces. Mnohem větší ohlas získal film z roku 1908 Fantasmagorie od francouzského umělce Émile Cohla. Diváky zaujal především morfujícími se předměty. Film tvořil až 700 snímků, které se kreslily na papír a překládaly na negativ. Za otce loutkové animace patří autor Władysław Starewicz. Tento ruský animátor s polskými kořeny se vrátil k stop-motion technice. V roce 1910 vznikl film z říše animovaných hmyzů s názvem Lucanus cervus. Mnohem známější film Starewicze byl The Cameraman’s Revenge z roku 1912. První celovečerní animovaný film vznikl ve Španělsku a jmenoval se El Apóstol. Napsal jej v roce 1917 Alfonso de Laferrere a režie se ujal Quirino Cristani. Film se skládal z 58 000 snímků, přičemž celková délka byla 70 minut. Mezi nejznámější autory animovaných postaviček patřil američan Walt Disney. Jeho prvním filmovým úspěchem byla postava Mickeyho Mouse, která vznikla v roce 1928. Pak přichází další Disneyove populární „hvězdy“ Kačer Donald, Pes Pluto a další. Momentálně je nejpopulárnější tvorba animovaných filmů pomocí počítačové 3D grafiky. První 3D animovaný film Toy Story vytvořila společnost Pixar Animation Studios ve spolupráci s Walt Disney Pictures v roce 1995.
V příštím díle se podíváme na animační techniky.
Zdroje: kniha Television Studies: The Key Concepts, kniha Animovaný film.