Za hlavního průkopníka české animované tvorby patří absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Jiří Trnka. Postavil se do vedení nového studia Bratři v triku, které vzniklo v roce 1945. Prvním dílem Jiřího Trnky ve studiu Bratři v triku byl krátký kreslený snímek Zasadil dědek řepu (1945). Po roce vychází další krátké filmy Zvířátka a Petrovští (1946), Perák a SS (1946) a Dárek (1946). I přes velké úspěchy jeho kreslených filmu opouští studio v roce 1946 a začíná se věnovat loutkovému filmu. Na festivalu v Cannes získává ocenění významný český animátor Karel Zeman za loutkový film Vánoční sen (1946). Po odchodu Jiřího Trnky ze studia Bratři v triku, se začínají formovat nové osobnosti českého animovaného filmu. Mezi ně patří například Trnkův spolupracovník a pak už samostatný režisér Eduard Hofman. Mezi jeho nejznámější díla patří například Andělský kabát (1948). Do tohoto časového období (1947 – 1950) patří i další autoři jako jsou Zdeněk Miler, Jiří Brdečka, Josef Kábr a Karel Mann.
Jiří Trnka dále pokračuje v loutkovém filmu. Na snímku Špalíček (1947) s ním spolupracovali animátoři Bohuslav Šrámek, Břetislav Pojar a Stanislav Látal. O rok později vzniká Císařův Slavík (1948) a po něm tři malé veledíla Román s basou (1949), Árie prérie (1949) a Čertův mlýn (1949). Pak přichází jeho slavný celovečerní film Bajaja (1950). I zlínská skupina s Karlem Zemanem se věnuje loutkovému filmu a přichází s novou inovací – animace s figurkami z foukaného skla. Tak vznikl film Král Lávra (1950). Po něm přichází jeho první celovečerní film Poklad Ptačího ostrova (1952). Ve filmech Cesta do pravěku (1954) a Vynález zkázy (1958) kombinuje techniku kreslení s loutkami a živými herci.
V padesátých letech se začíná studio Bratři v triku více zaměřovat na dětské diváky, a tak se mnohonásobně rozšíří produkce kreslených filmů. V této době vzniká i nejslavnější pohádková postava Krtečka od Zdeňka Milera. Jiří Trnka tvoří Staré pověsti české (1953) podle knihy Aloise Jiráska. Následuje kratší film Dva Mrazíci (1954) a celovečerní Dobrý voják Švejk (1955). V padesátých letech se formují další tvůrci, jako jsou Jan Karpaš, Břetislav Pojar, Stanislav Látal, Hermína Týrlová a Jan Dudešek. Na konci padesátých let se režisér Eduard Hofman začíná zaměřovat i na dospělé diváky. Reaguje na věci a dění okolo něj a tak vzniká Stvoření světa (1957). Po krátké pauze se vrací Jiří Trnka s filmem Sen noci svatojánské (1959).
V šedesátých letech přichází Trnka s animovaným sci-fi filmem Kybernetická babička (1962), dekameronským Archanděl Gabriel a paní Husa (1964) a krátkometrážní Ruka (1965). Karel Zeman tvoří šest epizod z dobrodružných cest námořníka Sindibáda, které pak spojí do celovečerní Pohádky tisíce a jedné noci (1974). Později Zeman přichází s filmem Čarodějův učeň (1977), který se žánrově pohybuje mezi pohádkou a hororem. Jeho poslední film je Pohádka o Honzíkovi a Mařence (1980). V devadesátých letech natočila Vlasta Pospíšilová pro děti Broučci (1995) a mnoho dalších animovaných seriálů a filmů. Mezi další úspěšné tvůrce této doby patří Jan Švankmajer.
Mezi současné tvůrce animovaných filmů patří například Michaela Pavlátová, Pavel Koutský nebo Gene Deich. Všichni pracovali ve studiu Bratři v triku. Studio spadá pod filmovou produkční společnost Krátký film Praha. Ve studiu vzniklo více jak 1600 filmů a mnoho z nich získalo ocenění na mezinárodních festivalech. Pod stejnou produkční společnost patří i Studio loutkového filmu. Významnou českou produkční společností animovaných filmů jsou Ateliéry Bonton Zlín – Pat a Mat, Hurvínek a Spejbl nebo Bob a Bobek. Úspěšným animovaným snímkem se stal Alois Nebel (2011) od začínajícího režiséra Tomáše Luňáka. Nejznámějším režisérem animovaných 3D filmů je Jan Tománek – Kozí příběh (2008). Animace byla částečně využita i ve filmu Jana Svěráka – Kuky se vrací (2010).